Svědek a současník vypráví o Václavu Havlovi
Autor Jiří Wolf

Jak líbivá a efektivní mohou být populistická gesta politiků, kteří si za třinácté důchody a opečené párky kupují na mítinku voliče, se velmi názorně podařilo ověřit týmu psychologů pod vedením David J. Hardisty z Columbia University v New Yorku.

Náš roční obrat, tedy příjmy státního rozpočtu, je přibližně jeden bilion, a státní dluh je vyšší než tento roční obrat, navíc s roční ztrátou 192 miliard korun. To nejsou výsledky, které by hovořily o potenciální prosperitě.

Rakouská ekonomická škola je školou zdravého rozumu. Recesi nelze řešit bezhlavým utrácením. Nelze zardousit ekonomiku přemírou regulací, a pak se divit, že nefunguje.

Nejprve uveďme několik čísel. Veřejný dluh ČR činil 1. ledna 2010 přibližně ve 13.40 celkem 1 340 281 874 665 korun. Odpovídalo to 37,2 procenta hrubého domácího produktu. Dluh rostl tempem 7452 Kč za sekundu a na jednoho obyvatele připadalo 127 604 korun dluhu.

Pokud patříte mezi ty, komu se nelíbí politika a styl současného vedení ČSSD, připojte se k iniciativě "Podpořme Miloše Zemana". Nemusíte být přitom ani voliči stran nalevo od středu. I když jste třeba křesťan, živnostník, pracujete sám na sebe a nečekáte každý měsíc na podporu nebo důchod.

Sociální stát nevytváří žádnou koupěschopnou poptávku navíc. Prostředky vložené do sociálního státu by stejně utratil někdo jiný.

Přibývá lidí a přibývá konzumentů základních potřeb. Dělba práce tedy vyžaduje, aby každý potřeboval stále více směňovat, aby kupoval stále více dalších produktů.

Demokracie má jednu obrovskou nevýhodu - byť i demokraticky odsouhlasená blbost blbostí býti nepřestane. Dokonce ani je-li odsouhlasena vším lidem v referendu. Ovšem velice špatně se odstraňuje právě proto, že byla demokraticky odsouhlasena. A to ještě neuvažuju fakt, že v zastupitelské demokracii je to s tou demokracií vzhledem k osobám a zájmům zastupitelů vcelku vachrlaté ...
 

V poslední době jsem zaznamenal značný posun v náladách tisku, tohoto nejobjektivnějšího, navýsost odborného a prst vždy na tepu doby držícího média. Rok se na nás valily hrůzy prokládané katastrofami – největší hospodářská krize v dějinách, svět na pokraji bankrotu, platební neschopnost Islandu, lotyšská noční můra, maďarský ministr financí na pokraji zhroucení atd. atd.